Derby ČR 2011

Od posledního článku se událo tolik věcí a  pořád jsem sliboval, že něco napíšu a stále nic. No je nejvyšší čas to nějak napravit ;-). O všem jsem tak nějak informoval vždy na první stránce, ale bylo to trošku strohé, tak se pokusím to popsat trochu barvitěji a s odstupem času taky trošku s nadhledem. V roce 2010 jsme se nominovali s Aresem na Derby ČR 2011. Měli jsme z toho velikou radost, že se můžeme zařadit mezi 24 nejlepších psů, kteří tuto soutěž vyhrávají po celé ČR. Když jsem pátral po ubytování v Chlumu u Třeboně, kde se derby konalo, zjistil jsem, že cca 5km přes les v malé vesnici Klikov mám kamarády se kterými jsem leta jezdil na vodu a tak jsem jim neváhal zavolat a ubytko bylo vyřešeno. Petr a Katka nás v pátek před derby vlídně přivítali a do večera jsme si povídali o všem možném vč. derby a co že nás to tam vlastně čeká a co jsme se museli nového naučit oproti standardních derby konaných během roku. Každopádně jsme se vůbec nechtěli rovnat se psy kteří jsou zkušení. Přišli jsme se hlavně zůčastnit a nabrat nové zkušenosti a přehled. Vzhledem k tomu, že je to už více jak dva roky zpátky, nepamatuji si jak disciplíny šli po sobě, ale co vím je to, že první den bylo hrozné vedro a Ares šlapal jak hodinky. Vše ve 4kách. Disciplíny, které byly na soutěži poprvé jsme zvládli naprosto v pohodě. Rozhodčí se o Areska zažali zajímat, někteří i poznali, že je to potomek po Dastym. Sobota se tedy zadařila a tak jsme do neděle šli se vztyčenou hlavou. Další den bylo opět vedro a my šli opět ve 4kách. Vlečku, která neměla rozhodně 150m, ale mnohem víc (zase nebyla tolik lomená) Ares naprosto s přehledem zvládl. Byla to 3tí disciplína před koncem a my měli samé 4ky ... a v tomto okamžiku se vše zlomilo. Můžu již jsen spekulovat co byla příčina selhání, ale předposlední discipína se nám stala osudnou. Možná to bylo tím, že jsem si začal uvědomovat, že když se to povede bude Ares možná šampion práce a začal sem být nervózí a on to ze mě vycítil, nebo to mohlo být tím, že byl už unavený a nebo se prostě v lese něco stalo, že se lekl a vyběhl na kraj lesa. Prostě se stalo to, že při odložení po 3,5 minutách Ares vyběhl z lesa na kraj (cca 6m od odložení) a tam si sednul a koukal směrem k nám. Dostali jsme jeden bod z milosti a tím veškeré naděje byly spláchnuty :-(. Poslední disciplínu dodělal Ares opět ve 4ce a tak jsme při vyhlášení byli označeni za největší smolaře derby. Co se tedy stalo v lese, nebo co to bylo za zkrat nevím, ale co vím určitě je to, že toto nikdy před tím ani potom neudělal. Díky jedničce z této disciplíny jsme se propadli na poslední místo protože nás tato známka posunula do poslední ceny. Přijeli jsme se zůčastnit že to alespoň nějak uděláme a budeme rádi. Odjeli jsme prakticky s výsledkem, kterého jsme chtěli min. dosáhnout a to projít úspěšně všechny disciplíny, pro mě to bylo však obrovské zklamání mít na dosah titul a u disciplíny, kde se jen pes "válí" jsme to provařili.