První neúspěch (velké zklamání)
Jak píši někde na úvodní stránce, budeme se snažit vám povyprávět o všech našich úspěších i strastech a tohle je zrovna věc, která se nám nepovedla :-(.
Přihlásili jsme se na konec podzimu 2009 na PZ v Bobrůvce cca 20 km severně od Velkého Meziříčí. Dva týdny před zkouškou jsme pilně docvičovali veškeré věci, které jsme se dříve učili ... tj. vlečka, slídění s dohledávkou a další věci, které jsme už celkem ovládali. Datum bylo určeno na 19.10., ale z důvodu čerstvě napadnutého sněhu zkoušky odložili s tím, že se možná zruší. Nakonec mi bylo oznámeno, že zkoušky budou ... datum 31.10. mi vyhovoval více vzhledem k tomu, že to byla sobota. V pátek po práci jsem se zabalil a hurá do Bobrové, kde jsme přespali ... tak abychom ráno nemuseli vstávat hodně brzo. Druhý den, ještě před registrací jsem poslal Arese, aby se proběhl a vyvenčil a pak už následovala samotná registrace a odjezd k místní hájence. Ten den byla zima, že mi tuhly prsty u nohou a vůbec jsem byl hrozně nervózní ... první větší zkoušky ... říkal jsem si vlečku snad udělá. Při výcviku chybu neudělal a to jsem mu byl obstarat týden před zkouškami ještě čerstvého králíka, kterého neomylně okamžitě s nadšením aportoval. Z čeho jsem však měl strach, bylo slídění s dohledávkou. Ares má výborný čich a bohužel při slídění má tendenci vyrazit rovnou za kusem pokud mu foukne vítr přímo na něj. Po vylosování jsme byli zařazeni do skupiny, kde první disciplína byla vlečka s králíkem a moje nervozita rázem vzrostla, jelikož jsme nikdy hned po ránu vlečku nedělali. Vždy tomu předcházel nějaký aport stylem marking a podobně, jenže teď jsem ho měl vypustit rovnou po stopě. Na vlečku jsme šli jako druzí a vzhledem k mokré trávě hned vyměnili králíka, protože byl durch. A tehdy se to stalo ... nastoupil jsem na vlečku, ohledal nástřel a vypustil Arese se slovem „stopa“. Ares tryskem mazal po stopě takměř učebnicově a tak jsem si říkal v duchu, že by to nakonec mohlo dopadnout dobře jenže pak mi ztuhla krev v žilách ... Ares doběhl na konec vlečky a pak hupky dupky přeskočil králíka a utíkal se podívat „kdo že se to tam ukrývá“. Udělal kolem rozhodčího pár koleček a pak zase zpátky, jenže to už jsem nevydržel a písknul jsem mu. A v tu chvíli začal po poli běhat jak zmatený tam a zpět .. navíc se asi 3x chytil vlečky co byla tažená vedle. No a moje nervozita to úplně dokončila ... dvakrát jsem ho ještě ve stresu nasadil a pak už byl tak vyběhanej, že jsem ho přivolal zpět a tím nám hned při první disciplíně zkoušky skončili :-(. Byl jsem z toho hodně zklamaný a hlavně mě hodně mrzelo, že jsme si ani nemohli projít ostatní disciplíny. Člověk jede takovou dálku, vyhodí 4 tisíce a pak hned po první disciplíně může jet domů. Aresovi jsem to také dal pořádně najevo, že jeho výkon se mi vůbec nelíbil ... po zbytek zkoušek byl v autě, aby mohl přemýšlet co udělal špatně a přesně i to jsem dělal já během sledování práce ostatním pejsků. Jediná podpora mi byla Lucka a Simona, které mají podobné neúspěchy již za sebou. V tu chvíli jsem byl odhodlán ukončit veškeré snažení o složení jakékoliv zkoušky ....
... pokračování příště