... tak už mi jsou 3 měsíce

Ahoj,

tak už mi jsou 3 měsíce. Na nový domov jsem si zvykl dá se říci ihned J a vůbec jsem nekňučel, protože jsem byl zaměstnaný objevováním nových prostor. Moc se mi tu líbí, protože stačí přeběhnout silnici kde projede tak 10 aut denně a tam už mám krásný travnatý prostor pro moje skotačení a pravidelné venčení.

Někdy zapomínám, že se čůrá a kadí až tam a tak se občas páníček zlobí a tak nezbývá než se tvářit provinile a hodit smutné očko ;-) – je to moje tajná zbraň. Za ten měsíc jsem si našel pár kamarádů, jak lidských tak psích, a vždycky jsem začal radostí skákat a běhat.

Z hraček jsem si nejvíce oblíbil kopací míč. Dobře se do něj kouše a podařilo se mi už i odkousnout kožené pláty (já mu dám že se bude kutálet). Po procházce se snažím páníčka vyprovokovat aby si semnou dal kopanou – už začínám vyhrávat.

Co se týče procházky tak tam se snažím být poslušný. Páníčka si hlídám abych byl v dostatečně viditelné vzdálenosti a na příkazy se snažím reagovat rychle. Někdy mne čmuchání zaujme natolik, že tichý příkaz úplně ignoruji, ale po hlasitém povelu všeho nechám a běžím.

Už rozumím „Ke mně“, „sedni“, „fuj“ – tenhle je pro mě složitý když mi něco chutná, a „ne“ nebo „nesmíš“ - u tohoto příkazu mám občas problém a tak si třeba ještě jednou nebo dvakrát kousnu než dostanu za vyučenou – pak to pochopím. Za správně provedený příkaz dostávám piškoty nebo pochvalu a pohlazení.

Páníček se mi rád schovává, ale přede mnou se  jen tak neschová. Už jsem dostal povely lehni, aport, přines, k noze, místo a zůstaň, ale zatím si nejsem jistý co to znamená a tak to někdy trochu popletu. Když něco udělám špatně, tak si mně páníček potom přivolá a zadá příkaz, kterému už rozumím. To proto, aby mně měl za co pochválit.

Už jsem byl taky dvakrát plavat v rybníku. Zatím to není nic pro mě. Dám si pár temp a hup hup ven, oklepat se a začnu raději řádit na břehu.

Také jsem už navštívil veterináře. Je to moc hodný pán a myslím i kamarád. Než si mě prohlédl po zdravotní stránce tak si semnou chvilku hrál abych neměl strach.

Co mě čeká v dalších měsících už asi tuším…. budu se učit na pískání z nové píšťalky a nové povely. Až zase něco budu umět tak napíšu.